Kdo jsme
Jsme skupina křesťanů, kteří žijí s cílem oslavovat Boha tím, že poznáváme Krista a dáváme ho poznat ostatním.
Náš přístup ke studiu Bible je systematický a logický. Ve zkratce: jsme čestní, upřímní a vykládáme Bibli v kontextu s celkovým Slovem Boha. Ne bez kontextu.
Kdy a kde se scházíme
Scházíme se každou neděli v 16:00
Husova 71, Plzeň / 3. patro
Co učíme
Přestože obecné zjevení samo o sobě nedovede (nepovede) někoho ke spásné víře v Ježíše Krista, Bůh milostivě člověku dopřál své vlastní Slovo: Bibli. Slovo Boží je speciálním zjevením od Boha člověku. Je naší takovou navigační mapou (vedoucí) do nebe. Bez ní (něho) nemůžeme být zachráněni od hříchu. Písmo nás informuje, že je to víra v Krista, která nás zachraňuje. Víra není rozmarným překroucením směru dobrých pocitů. Místo toho je víra důvěra v zaslíbení nalezené v Bibli, jak bylo dáno Bohem. Bůh nám dal svoje Slovo, abychom mohli být věčně vykoupeni od hříchu a smrti.
Římanům 1:18-20 / Žalm 19:1-6, 50:6 / Efeským 3:9 / Židům 1:10
Věříme v písmo svaté. Přijímáme úplně psaný text Starého i Nového zákona jakožto (pravé) Slovo Boží, dáno mluvenou (verbální) inspirací a zachováno ve všech částech po veškeré generace. Že je neomylným a aurotitativním měřítkem (zásady) víry a praktikování. Že je pokladem a nebeským pokynem, jejíž autorem je Bůh, koncem je spása a pravda bez jakýchkoliv chyb. Že odhaluje principy, na základě kterých nás bude Bůh soudit, a tudíž, že je a zůstane do konce času pravým základem křesťanské jednoty, a nejvyšším kritériem (měřítkem), jakým by měly být veškeré lidské jednání (chování), přesvědčení (vyznání) a názory měřeny.
2 Timoteovi 3:16-17, 3:15 / Přísloví 30:5-6 / Římanům 2:12 / Filipským 3:16 / 1 Jan 4:1
Je jen jeden pravý Bůh a mimo něj žádných dalších není. Zároveň Písmo jasně poukazuje na to, že pluralita osob platí, co se Boha týče, a že je to jasně ukázáno (odhaleno) v Písmu. Tyto tři odlišné osoby jsou Bůh Otec, Bůh Duch Svatý a Bůh Syn. Každá osoba Trojice má odlišné role i funkce, zatímco ve stejnou chvíli si zůstávají rovni a v sobě jedno. Bůh je Bohem (JÁ) JSEM. Ježíš Kristus se sám prohlašoval za to být Bohem and přijímal chválu, a Duch Svatý je nazýván Bohem v Písmu. Z tohoto důvodu je Bůh ve své přirozenosti trojjediný. Trojici nelze plně rozumět našimi omezenými myslemi, ale je uvěřená díky víře a v souladu s Božím Slovem.
Genesis 1:2, 26 / Deuteronomium 6:4 / Žalm 110:1 / Matouš 28:19-20 / Lukáš 3:21-22 / Jan 1:1-13, 8:58 / 1 Korintským 8:6, 12:3 / Efeským 4:30 / Koloským 1:12-29 / Zjevení 2:8 / Skutky 5:3-5 / 2 Korintským 13:14
Věříme v existenci jediného živého a pravého Boha, že je nekonečným, inteligentním, dokonalým Duchem a osobní bytostí, že je stvořitel, Ochránce (udržovatel) a nejvyšší vládce celého vesmíru, že On je nepopsatelný ve své slávě a svatosti a ve všech ostatních dokonalostech a je hoden veškeré úcty, důvěry a lásky a že v jednotě svého božství existuje ve třech osobách. Ty jsou: Otec, Syn a Duch Svatý; a tito tři jsou si rovni v každé dokonalosti svého božství a konají rozlišné úkony, které jsou zároveň v harmonii svých podob, a to ve významném díle vykoupení.
Jan 4:24 / Exodus 15:11 / Marek 12:30 / Matouš 28:19 / Jan 10:30 / Efeským 2:18
Věříme v božství Ježíše Krista, který existuje od věčnosti; (V) Jeho narození (se) z panny, kde byl počat (zplozen) skrze Ducha Svatého, vlastní volbou vzal na sebe lidskou podobu, ale byl bez hříchu; uctíval Boží zákon svou dokonalou poslušností; krvácel za naše hříchy pro naše vykoupení; (V) Jeho tělesné zmrtvýchvstání; Jeho tělesné nanebevstoupení, aby se stal naším přímluvcem, kde nyní kraluje v Nebi a vládne ve věčné svrchovanosti, kde ve svojí osobě sjednocuje ty nejhlubší pocity lásky s Jeho božskými dokonalostmi; A že on je v každém směru kvalifikovaný (k tomu) být vhodným, milosdrdným a cele dostatečným Spasitelem a Pánem.
Jan 8:58 / Filipským 2:6-7 / Židům 1:8, 5:8-9, 7:25 / Izajáš 53:3-4 /1 Korintským 15
Kristus zemřel zástupnou smrtí za hříchy celého lidstva; ty minulé, současné i budoucí.
Skutky 20:28 / 1 Jan 2:2
Mrtvé tělo Krista bylo vloženo do hrobky a on vstal tělesně z hrobu tři dny po jeho zástupné smrti. Bez vzkříšení bychom neměli žádnou naději na věčnou slávu a byli bychom věčně ztraceni ve svém hříchu.
Jan 11:24-25 / 1 Korintským 15:3-23
Kristus je teď vyvýšen u Otce a v budoucnu ho bude veškeré živé stvoření vyvyšovat (uctívat) a uznávat jeho autoritu.
Izajáš 45:23 / Římanům 14:9-11 / Filipským 2:5-11
Kristus sedí nyní po pravici Otce a přimlouvá se za svaté. On sám je pro člověka jedinou cestou k Otci.
Marek 16:19 / Židům 4:15, 7:25 / 1 Timoteus 2:5
Věříme v osobní, tělesný návrat Pána Ježíše Krista, a věříme, že se vrátí před sedmiletým obdobím velkého soužení a věříme v jeho tisíciletou vládu na Zemi. Kristus nyní čeká na konečné naplnění Davidovské smlouvy, až bude doslova a tělesně kralovat národům v zaslíbeném království Izraele po 1 000 let.
1 Korintským 15,12–58 / 1 Tesalonickým 4,13–18 / Zjevení 20:4-6
Věříme, že nás Duch Svatý usvědčuje z hříchu; že dělá z věřících děti Boží skrze tzv. Nové zrození jim zaručuje Nebe a Jeho přebývání umožňuje křesťanům žít zbožné životy.; že se křest Ducha Svatého do těla Kristova děje v okamžiku spasení; (a) že obdarovává věřící ke službě a ke zkompletování funkce církve.
Jan 16:8-11, 3:7, 16 / Titus 3:5 / Efeským 5:18 / 1 Korintským 6:19, 12:13, 18 /
Galatským 5:22-3
Věříme, že byl člověk stvořen speciálním činem Boha z podstaty Jeho svatosti, pod zákonem svého stvořitele, ale skrze ďáblovo (Satanovo) pokušení se dobrovolně provinil a spadl ze svého stavu svatosti, což způsobilo, že všichni lidé jsou přirozeně a vlastní volbou hříšní a ztracení a nemají v sobě žádný způsob záchrany , a tím jsou spravedlivě odsouzeni ke věčné zkáze bez nároku na obranu nebo omluvu (výmluvu).
Genesis 1:27, 2:7, 3:6-24 / Izajáš 53:6 / Římanům 5:19 / Efeským 2:13 / Ezechiel 18:19-20
Věříme ve spásu z milosti skrze víru, která je zprostředkována Synem Božím; toto spasení je Božím darem zdarma, ne z jakýchkoliv ctnostných činů (skutků) lidí, ale přijato pouze na základě osobní víry v Pána Ježíše Krista; že požehnání plynoucí ze spásy jsou dány zdarma a to všem, skrze evangelium; že je přijetí spasení skrze víru bezprostřední povinností (úkolem) každého; a že nic, kromě jeho vlastního hříchu, nebrání tomu, aby největší hříšník mohl být spasen; že všichni skuteční věřící vlastní dar věčného života, dokonalé spravedlnosti, synovství v Boží rodině a božskou záruku, že nikdy nezahynou.
Efeským 2:8 / Jan 3:16,19, 5:41, 10:28-29 / Efeským 2:9 / Římanům 10:9 /
Izajáš 55:1 / 2 Korintským 6:2
Věříme, že požehnání plynoucí ze spasení jsou pro všechny skrze evangelium, zdarma; že je bezprostřední povinností všech přijmout je srdečnou, kajícnou a poslušnou vírou; a že nic nebrání tomu, aby největší hříšník na Zemi mohl nalézt spasení (byl zachráněn), pouze jeho vrozená (nedílná) zkaženost a dobrovolné odmítnutí evangelia tomu mohou zabránit.
Izajáš 55:1 / Zjevení 22:17 / Římanům 16:26 / Marek 1:15 / Jan 5:40 / Přísloví 1:24 / Skutky 13:46 / Jan 3:19 / 2 Tesalonickým 1:8
Věříme, že velikým požehnáním evangelia, který Kristus zajišťuje těm, kteří (co) věří v Něho, je ospravedlňení; že ospravedlnění obsahuje prominutí hříchu a zaslíbení věčného života, založené na principech spravedlnosti; že je udělena, ne na základě nějakých spravedlivých skutků, které jsme učinili, ale jedině (výhradně) skrze víru v krev Vykupitele; že skrze takovouto víru je nám zdarma přičítána v Bohu Jeho dokonalá spravedlnost; že nás přivádí do stavu nejpožehnanějšího Božího pokoje i přizně a zajišťuje každé další požehnání potřebné k věčnosti.
Jan 1:16 / Skutky 13:39 / Římanům 5:9,17,19, 4:4,5, 5:1-2
Věříme, že k tomu, aby člověk byl zachráněn, musí být duchovně regenerovaný, neboli znovuzrozený; že regenerace se projevuje v duchovně obnovené mysli; že je ovlivněná způsobem, který je nad naše chápání z moci Ducha Svatého, ve spojení s božskou pravdou tak, aby zajišťovala naší dobrovolnou poslušnost evangeliu; a že její správný důkaz se objevuje ve svatém ovoci pokání, víry a v novotě života.
Jan 3:3, 4:7, 5:4,18 / Zjevení 8:7-9 / 2 Korintským 5:17 / Deuteronomium 30:6 / 1 Jan 4:7, 5:4,18 / Jakub 1:16-17 / 1 Petr 1:22-25 / Koloským 3:9-11 / Efeským 5:9 / Matouš 3:8-10
Věříme, že pokání a víra jsou posvátnými povinnostmi a také neoddělitelnými dary Boží milosti, že působí v našich duších skrze regenerujícího (obnovujícího) Ducha Božího; a tím, že jsme hluboce přesvědčeni o naší vině, o nebezpečí a bezmoci, a o cestě ke spasení skrze Krista, hledíme k Bohu s nefalšovanou (ryzí) kajícností, vyznáním a úpěnlivou žádostí o milosrdenství; A ve stejnou chvíli srdečně přijímáme Pána Ježíše Krista jako svého proroka, kněze, krále a spoléháme se na Něho samotného, jakožto na jediného a plně dostačujícího spasitele.
Skutky 2:18 / Efeským 2:18 / 1 Jan 5:1 / Jan 16:8 / Lukáš 18:13 / 2 Korintským 7:11 /
Žalm 51 / Římanům 10:9-11 / Židům 4:14 / Žalm 2:6 / 2 Timoteus 1:12
Věříme, že posvěcení je procesem, skrze který, podle Boží vůle, se stáváme účastníky jeho svatosti; že je to postupná záležitost (progresivní dílo); že začíná v regeneraci; a že se přenáší v srdcích věřících po dobu jejich pozemského života a to přítomností a mocí Ducha Svatého, který je Utěšitel, a skrze Boží Slovo a skrze sebezkoumání, sebezapření, bdění a skrze modlitbu.
1 Tesalonickým 4:3 / Přísloví 4:18 / 1 Jan 2:29, 4:18 / Filipským 2:12-13
Autorita Bible
Přijímáme Písmo jakožto konečnou autoritu ve všech ohledech (aspektech)víry i praxe.
2Tm 3.16–17 / 2Pt 1.20–21 / Ž 19.8–12 / J 17.17 / Mt 4.4 / Sk 17.11
Autonomie (Samostatnost) místní církve
Věříme, že místní církev by měla být samorřídicí (autonomní), co se shromáždění týče.
Mt 18.15–20 / Sk 6.1–6 / Sk 13.1–3 / Sk 14.23 / 1K 5.4–5, 12–13 / Tt 1.5
My cílíme se poddávat Kristovo vládě (panství) nad svou církví tím,
že uznáváme pouze Jeho slovo jako konečnou autoritu a cílíme na výkladové kázání prvotní (primární) záležitosti církve, cílení (snaha o) kladení důrazu na doktríny úměrně vůči jejich jasnosti a důrazu v písmu, cílit na svědomité kázání a učení skrze celé učení Boha, zavázání se nekompromitovat ani neukazovat jakoukoli zaujatost z důvodu příhodnosti. Dále usilování o vzájemnou zodpovědnost Kristu, a to včetně vedení a vyčlenění vhodných nástrojů k rozvoji zdravého prostředí pro nové učedníky.
Ef 1.22–23 / Ef 5.23–24 / Ko 1.18
Kněžství věřícího
Věříme, že každý křesťan má rovnocennou možnost přístupu k Otci skrze osobu a práci samotného Krista.
1Pt 2.5, 9 / Žd 4.14–16 / Žd 10.19–22 / 1Tm 2.5 / Ef 2.18
Dvě nařízení
Věříme, že Kristus přikázal místní církvi dodržovat dvě nařízení: Večeři Páně a křest ponořením.
Mt 28.19–20 / Sk 2.41 / Sk 8.36–39 / Ř 6.3–4 / Mt 26.26–29 / 1K 11.23–26
Individuální zodpovědnost duše
Věříme, že každý křesťan nese individuální zodpovědnost vůči Bohu. Tudíž bychom měli spolu zacházet s milostí, pokorou, křesťanskou láskou a s dobrým svědomím, zatímco se podřizujeme panství Krista co se diskutabilních věcí týče.
Ř 14.4–5, 10–13, 22–23 / 1K 8.9–13 / 1K 10.23–33 / Ga 5.1, 13 / Ko 2.16–17 / Jk 4.17
Odluka církve od státu
Věříme, že církev by měla fungovat samostatně, bez zasahování vlády ve věcech týkajících se víry, praktik a svědomí, a že bychom měli samostatně fungovat i bez složitých situací světa a to jak individuálně, tak společně.
Mt 22.17–21 / J 18.36 / Sk 4.18–20 / Sk 5.29 / Ř 13.1–7 / 1Tm 2.1–2
Dva úřady
Věříme, že existují dva úřady v církvi: pastoři (kazatelé) a diakoni (biskupové).
Fp 1.1 / 1Tm 3.1–13 / Tt 1.5–9 / Sk 20.17, 28 / 1Pt 5.1–4
Jistota věřícího
Věříme, že Bůh věčně zachovává ty, které ospravedlňuje samotnou milostí skrze víru v konečném díle (konečné práci) Krista.
J 6.37–40 / J 10.27–30 / Ř 8.28–39 / Fp 1.6 / Ef 1.13–14 / 1Pt 1.3–5 / Ju 24–25
Kontaktujte
nás
Tel. 770 688 957
tyler@bskplzen.cz
Navštivte
nás
Scházíme se každou neděli v 16:00
